A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Finsko - Průvodce

Finsko má úřední jazyky dva - kromě finštiny i švédštinu, v některých městech se proto můžete setkat s dvojjazyčnými nápisy. Finština patří k obtížnějším jazykům. Pokud se ale naučíte několik základních slov, získáte si určitě sympatie Finů. O finštině, Slovníček

Tři jazyky

Na území Fiska jsou dva úřední jazyky – a to finština (používá ji většina obyvatel) a švédština. Navíc ještě na severu země mluví Laponci sámsky. Sámština se oddělila od starofinštiny a vyvinul se z ní svébytný jazyk.

Švédsky běžně hovoří asi 6 % obyvatel, zejména na jihovýchodním pobřeží. Proto mají často různá města i dva oficiální názvy, které najdeme v mapách za lomítkem nebo v závorce:

Helsinki Helsingfors
Porvoo Borga
Turku Åbo
Tampere Tammerfors
Pori Bjorneborg
Hamina Frederikshamn
Lappeenranta Villmanstrand
Kajjani Kajana
Iisalmi Idensalmi
Mikkeli St. Michel
Savonllinna Nyslott
Vaasa Vasa
Kokkola Gambla Karleby
Oulu Uleaborg

Zvláštní je, že i taková mezinárodní slova, jako například centrum, se řekne finsky naprosto jinak (v tomto případě se centrum řekne keskusta). Někdy je to trochu zavádějící, ale díky dvojjazyčným názvům na orientačních cedulích se málokdy dostanete do obtíží.

Trocha jazykovědy...

Finština (spolu s estonštinou a maďarštinou) patří mezi ugrofinské jazyky. Výrazně se tak liší od většiny evropských jazyků, které patří mezi indoevropské. S Maďary si nerozumí Finové vůbec, ale s Estonci ano – asi jako Češi a Slováci. Sami Finové často říkají, že jim estonština připomíná finštinu malých a trochu šišlajících dětí.

Finština je známá jako velmi obtížný jazyk – zejména skloňování podstatných jmen (existuje 15 pádů).

Na druhou stranu ve finštině neexistují rody a gramatika je velmi jednoduchá – jazyk je téměř dokonale fonetický (tzn. že slovo se čte přesně tak, jak se píše).

Naučte se pár finských slov...

Také mnoho Finů mluví velmi dobře anglicky a vždy vám rádi pomohou – nebojte se jich zeptat na cestu nebo na cokoli jiného. Staří lidé často mluví dobře německy – je to pozůstatek druhé světové války.

Pokud se však naučíte alespoň pár těch nejzákladnějších slov (například dobrý den, děkuji atd.), budou Finové příjemně překvapeni a určitě si získáte jejich sympatie – je to logické, málokdo umí finsky jediné slovo.

Několik základních pravidel o čtení finských slov:

* dvojité samohlásky se čtou jako jedna dlouhá (např. ee se čte jako é)
* dvojité souhlásky se čtou také dvojitě. Je to trochu obtížnější než samohlásky, ale není to těžké. Mezi dvojitou souhláskou a předcházející slabikou uděláte kratičkou pauzu (např. kyllä – se čte ky(pauza)lä * tvrdé a měkké i/y se čtou odlišně. Není to markantní rozdíl, ale slyšet je. Tvrdé y říkáme hlubším hlasem než měkké i.

Slovníček

Finština má jak spisovnou, tak i nespisovnou formu. Od sebe se velmi liší, ale častěji je používaná (a to i mezi neznámými lidmi) nespisovná forma.

Spisovná se používá v médiích, literatuře nebo při slavnostnějších příležitostech (např. při přivítání hostů do domu a podobně).

Pokud se nejedná o důležitou nebo velmi slavnostní chvíli, lidé si mezi sebou tykají.

Základní slovní zásoba

česky formální verze neformální verze
dobrý den hyvää paivää paivää
dobré ráno hyvää huomenta huomenta
dobrý večer hyvää iltaa iltaa
dobrou noc hyvää yötä hyvää yötä
jsem Zdeněk - olen Zdeněk
na shledanou näkemiin näkemiin
ahoj - hei
čau - moi
děkuji kiitos kiitos
prosím olkaa hyvä ole
promiňte anteeksi anteeksi
ano, jo kyllä joo
ne ei ei
vítejte tervetuola terve

Geografické názvy

Přípony za vlastními jmény, které označují geografické názvy, vám pomohou v orientaci v přírodě a městě.

finsky česky příklad
katu ulice, třída Helsinginkatu*
tori náměstí Senaatintori
kirkko kostel Temppeliaukio kirkko
järvi jezero ledovcového původu Päijännejärvi
lahti záliv nebo jezero Töolönlahti
saari ostrov Ryssänsaari
koski peřeje, rychleji tekoucí voda Tammerkoski
joki řeka

*(tato přípona není za jménem ulice vždy)

====Zajímavost o finských jménech

Často se setkáte s příjmeními, která jsou odvozena od podstatných jmen, označujících různé součásti přírody. Dokazuje to tak velkou spjatost Finů s přírodou – např. příjmení Saarinen (Ostrovan).

Často i křestní jména znamenají nějakou věc z přírody – např. ženské jméno Virpi označuje malý zakrslý strom připomínající vrbu nebo břízu.

Zde je odkaz na přehled a význam finských jmen.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA